Úzkost a deprese - neviditelná epidemie

Podle nových údajů zveřejněných Světovou zdravotnickou organizací (WHO) žije více než miliarda lidí s duševními poruchami, jako je úzkost a deprese, které mají obrovské lidské i ekonomické následky. Přestože mnoho zemí posiluje své programy v oblasti duševního zdraví, po celém světě je třeba většího investování a činů, které by rozšířily služby na ochranu a podporu duševního zdraví lidí.

Duševní zdraví jako globální problém

Duševní poruchy jako úzkost a deprese jsou běžné ve všech zemích a komunitách, postihují lidi všech věkových kategorií a úrovní příjmů. Představují druhý největší důvod dlouhodobé invalidity, což vede ke ztrátě zdravých let života. Způsobují zvýšené náklady na zdravotní péči pro postižené a jejich rodiny a zároveň působí značné ekonomické ztráty na globální úrovni.

„Přeměna služeb duševního zdraví je jednou z nejdůležitějších výzev veřejného zdraví. Investování do duševního zdraví znamená investování do lidí, komunit a ekonomik — investici, kterou si žádná země nemůže dovolit zanedbat. Každá vláda a každý lídr mají povinnost jednat s velkou  naléhavostí a zajistit, aby péče o duševní zdraví byla považována ne za privilegium, ale za základní právo pro všechny.“Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO

Klíčová data ze zprávy „World Mental Health Today“

Zpráva ukazuje, že výskyt duševních poruch se může lišit podle pohlaví, přičemž ženy jsou celkově postiženy častěji. Nejrozšířenějšími onemocněními zůstávají úzkostné a depresivní poruchy, které postihují muže i ženy.

Sebevražda zůstává zničujícím důsledkem duševních poruch, který si v roce 2021 vyžádal odhadem 727 000 životů. Je hlavní příčinou smrti mezi mladými lidmi napříč zeměmi i socioekonomickými skupinami. Přes globální snahy je pokrok v redukci počtu sebevražd příliš pomalý. OSN si stanovila cíl snížit počet sebevražd o třetinu do roku 2030, avšak při současném trendu bude dosaženo jen 12% redukce.

Ekonomický dopad duševních poruch je obrovský. Přímé náklady na zdravotní péči doplňují nepřímé náklady v podobě ztracené produktivity. Jen úzkost a deprese stojí světovou ekonomiku odhadem 1 bilion amerických dolarů ročně. Už jen tato zjištění zdůrazňují naléhavou potřebu trvalých investic, vyšší priority a mezioborové spolupráce při rozšiřování přístupu k péči o duševní zdraví, snižování stigmatu a řešení základních příčin duševních poruch.

Situace v České republice

V České republice bylo podle dostupných údajů v roce 2023 zaznamenáno 1 253 případů sebevražd, což odpovídá zhruba třem lidem denně. Česká republika se tak drží nad průměrem Evropské unie. Odborníci upozorňují, že skutečný počet může být ještě vyšší, protože některé případy zůstávají nezaznamenané.

Zvlášť znepokojivá je situace mezi mladistvými. Ve věkové skupině 15–29 let je sebevražda jednou z hlavních příčin úmrtí – u mladých lidí představuje přibližně každé čtvrté úmrtí. Téma se stále více objevuje i v médiích a článcích, které upozorňují na souvislost s vyhořením, závislostí na výkonu nebo problémy v toxických vztazích. Důležitou součástí prevence je i práce s těmi, kteří přežili pokus o sebevraždu, a také informovanost veřejnosti o léčbě deprese a užívání antidepresiv.

Klíčová zjištění z „Mental Health Atlas 2024“

Od roku 2020 dosáhly mnohé země pokroku v posilování programů duševního zdraví, přijaly přístupy založené na právech a zlepšily připravenost poskytovat psychosociální podporu během krizí. Ovšem stále co zlepšovat.

Právní reformy zaostávají: pouze 45 % zemí má zákony plně v souladu s mezinárodními standardy lidských práv. Vládní výdaje na duševní zdraví se od roku 2017 nezvýšily a medián činí pouze 2 % zdravotních rozpočtů. Nerovnosti jsou markantní — země s vysokými příjmy vydávají až 65 USD na osobu, zatímco země s nízkými příjmy jen 0,04 USD. Počet odborníků v oblasti duševního zdraví činí v průměru 13 na 100 000 obyvatel, přičemž v chudších zemích je nedostatek extrémní.

Přechod na komunitní péči postupuje pomalu. Méně než 10 % zemí ji zavedlo plně, většina stále spoléhá na psychiatrické nemocnice. Téměř polovina příjmů pacientů je nedobrovolná a více než pětina hospitalizací trvá déle než rok.

Integrace duševního zdraví do primární péče se zlepšuje, 71 % zemí splňuje alespoň tři z pěti kritérií WHO. Přesto data chybí: jen 22 zemí poskytlo údaje o pokrytí péče o psychózy. V nízkopříjmových zemích má přístup k péči méně než 10 % postižených, zatímco ve vysoce příjmových více než 50 %.

Pozitivní je, že většina zemí již má iniciativy na podporu duševního zdraví: programy raného vývoje, školní projekty, prevenci sebevražd či psychosociální podporu při krizích. Telemedicína a ambulantní péče se stávají dostupnějšími, přesto přístup zůstává nerovnoměrný.

Možnosti pomoci v České republice

• Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) – odborné informace, výzkum a preventivní programy.
• Linka bezpečí – nonstop pomoc dětem a mladistvým: 116 111
• Linka důvěry – anonymní a bezplatná pomoc dospělým i mladým: 283 872 186
• Modrá linka – telefonická a online krizová pomoc: 608 902 410
• Linka porozumění – psychologická podpora pro děti a dospívající: 800 701 233
• Česká asociace pro psychoterapii a krizovou intervenci – databáze odborníků a krizových center.

Pokud máte pocit, že jste v ohrožení života nebo se chystáte ublížit sobě či druhým, neváhejte okamžitě volat 155 nebo 112.

Globální výzva k posílení opatření na duševním zdraví

Přestože se v některých oblastech dosáhlo pokroku, země jsou stále daleko od cílů stanovených v akčním plánu WHO pro duševní zdraví. WHO proto vyzývá vlády a globální partnery, aby:

• navýšili spravedlivé financování služeb duševního zdraví;

• provedli legislativní a politické reformy na ochranu lidských práv;

• investovali do pracovní síly v oblasti duševního zdraví;

• rozšířili komunitní a na člověka zaměřenou péči.

Shrnutí

Další zdroje

• WHO – Mental Health

• UNICEF – Mental Health & Psychosocial Wellbeing

• OECD – Mental Health

• World Federation for Mental Health