Nová studie zveřejněná v časopise The Lancet Diabetes & Endocrinology odhalila, že téměř polovina světové populace s diabetem zůstává nediagnostikovaná. Navzdory pokroku v léčbě se výrazné regionální rozdíly v diagnostice, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy, stále přetrvávají.
Velká část světové populace s diabetem zůstává nediagnostikována nebo nedostává optimální péči, jak ukazuje nová studie publikovaná v časopise The Lancet Diabetes & Endocrinology.
Institut pro měření a hodnocení zdraví (IHME) při lékařské fakultě Washingtonské univerzity spolu s globální sítí spolupracovníků provedl rozsáhlou analýzu péče o diabetes. Zahrnul všechny věkové skupiny, obě pohlaví a 204 zemí a území v období 2000–2023.
V roce 2023 je odhadem 44 % lidí ve věku 15 a více let s diabetem nevědomých o svém stavu. Největší podíl nediagnostikovaných se nacházel mezi mladými dospělými, a to i přes jejich zvýšené riziko dlouhodobých komplikací.
Mezi těmi, kteří byli diagnostikováni, 91 % užívalo nějakou formu farmakologické léčby. Avšak pouze 42 % z nich mělo optimálně řízenou hladinu cukru v krvi. Celkově tak jen 21 % všech lidí s diabetem na světě mělo svůj stav pod kontrolou.
Situace v České republice odráží celosvětový trend rostoucího výskytu diabetu. Podle odhadů žije s diabetem více než 1 milion lidí, přičemž přibližně každý desátý dospělý Čech má tuto diagnózu. Alarmující je, že značná část pacientů o svém onemocnění vůbec neví – odborníci odhadují, že nediagnostikovaných může být až 200 tisíc osob. V ČR dominuje diabetes 2. typu, který souvisí se životním stylem, obezitou a nedostatkem pohybu. Přestože je dostupnost léků i specializované péče relativně dobrá, problémem zůstává pozdní zachycení nemoci a nedostatečná prevence, která by mohla výrazně snížit počet nových případů.
Přestože během dvou desetiletí došlo ke zlepšením, studie poukazuje na výrazné regionální rozdíly. Země s vysokými příjmy v Severní Americe dosahovaly nejvyšších mír diagnostiky, zatímco region Asie a Pacifiku s vysokými příjmy vykazoval nejlepší výsledky v léčbě. Jižní Latinská Amerika měla mezi léčenými nejvyšší míru optimální kontroly hladiny cukru v krvi. Naproti tomu střední subsaharská Afrika čelila největším mezerám, s méně než 20 % lidí vědomých si svého onemocnění.
„Do roku 2050 se očekává, že s diabetem bude žít 1,3 miliardy lidí, a pokud si téměř polovina nebude vědoma, že mají vážný a potenciálně smrtící zdravotní stav, může se snadno stát tichou epidemií.“Lauryn Stafford, autorka a vědecká pracovnice IHME
Výzkum zdůrazňuje naléhavou potřebu investovat do screeningových programů pro mladší populace, do dostupnosti léků a do nástrojů pro monitorování glukózy – zejména v regionech, které jsou dlouhodobě nedostatečně podporované.
V roce 2022 si WHO stanovila cíl, aby do roku 2030 bylo klinicky diagnostikováno alespoň 80 % všech lidí s diabetem.
Shrnutí
Až 44 % lidí s diabetem neví, že mají nemoc. Největší podíl tvoří mladí dospělí, kteří jsou ohroženi dlouhodobými komplikacemi.
91 % diagnostikovaných užívá léky, ale jen 42 % má dobře řízenou hladinu cukru v krvi. Globálně má optimální kontrolu pouze 21 % všech diabetiků.
Nejvyšší diagnostiku má Severní Amerika, nejlepší léčbu Asie a Pacifik s vysokými příjmy. Největší mezery přetrvávají v subsaharské Africe.
WHO chce, aby do roku 2030 bylo diagnostikováno alespoň 80 % lidí s diabetem. Bez včasného screeningu hrozí, že se nemoc stane „tichou epidemií“.
Další zdroje
