Veřejné toalety bývají postrachem mnoha lidí. Na první pohled vypadají jako líheň bakterií a virů? Podívali jsme se, co říkají vědecké studie a hygienické normy, a zjistili, kde číhá skutečné riziko a jak se chránit.
Pokud máte zdravotní stav, který vyžaduje časté nebo rychlé návštěvy toalety, pravděpodobně už znáte nejbližší veřejné záchody, na které se můžete spolehnout. Ne vždy však máte na výběr – a někdy vás okolnosti přinutí vstoupit i do toalety, která nevypadá, že byla vyčištěna celé týdny. Je bezpečné si na takovém místě sednout?
Co se nachází ve veřejných toaletách?
Každý dospělý denně vyloučí více než litr moči a přes 100 gramů stolice, které obsahují řadu mikroorganismů. To znamená, že veřejné toalety jsou přirozeným místem, kde se bakterie a viry mohou hromadit. Zvláště lidé trpící průjmovými onemocněními vylučují vysoké množství patogenů, což riziko ještě zvyšuje.
Výzkumy ukazují, že prostředí veřejných toalet lze přirovnat k „mikrobiální polévce“, obzvlášť pokud je frekvence úklidu nízká. To se týká hlavně toalet v parcích, na nádražích nebo autobusových zastávkách, které jsou denně využívány stovkami lidí.
Jaké bakterie a viry se objevují na toaletách?
- Bakterie z trávicího traktu – například E. coli, Klebsiella, Enterococcus, ale i viry jako norovirus nebo rotavirus, které mohou způsobit prudké zažívací potíže.
- Bakterie z kůže – typicky Staphylococcus aureus, včetně rezistentních kmenů (MRSA), dále Pseudomonas a Acinetobacter, spojené s infekcemi ran či močových cest.
- Parazité – vajíčka červů a prvoci, přenášené fekálně-orální cestou, které mohou vyvolávat bolesti břicha a střevní potíže.
Dalším rizikovým faktorem je biofilm – vrstva mikroorganismů, která se vytváří zejména pod okrajem toalety a na těžko dostupných místech.
Jsou sedátka největším rizikem?
Překvapivě ne. Studie ukázaly, že sedátka často obsahují méně bakterií než kliky dveří, splachovadla nebo kohoutky – tedy povrchy, kterých se lidé běžně dotýkají neumytýma rukama. Největším problémem je tzv. toaletní mlhovina: při spláchnutí bez zavřeného víka se do vzduchu dostávají drobné kapičky vody obsahující bakterie a viry, a to až do vzdálenosti dvou metrů.
„Toaletní mlhovina byla ve studiích přímo vizualizována a představuje významné riziko šíření mikroorganismů.“vědecké studie WHO a CDC
Jak se šíří infekce?
- Přímý kontakt kůže – bakterie mohou proniknout skrze drobné ranky či oděrky.
- Přenosem na obličej a potraviny – pokud si neumytými rukama sáhnete do úst, očí či na jídlo.
- Vdechováním – drobné částice z toaletní mlhoviny mohou být vdechnuty v malých nevětraných prostorách.
- Kontaminovanou vodou – mikroorganismy přežívají v toaletní vodě i po několika spláchnutích.
Jak se chránit?
- Pokud je k dispozici, použijte jednorázový kryt na sedátko, nebo položte vrstvu toaletního papíru.
- Zavřete víko toalety před spláchnutím, abyste minimalizovali šíření kapének.
- Myjte si ruce mýdlem a vodou minimálně 20 sekund.
- Noste s sebou dezinfekční gel nebo antibakteriální ubrousky.
- Pokud je to možné, preferujte papírové ručníky před vysoušeči, které rozptylují bakterie do vzduchu.
- Neberte si telefon na toaletu – povrch mobilů je ideální pro přenos bakterií.
Je bezpečné sedět na veřejném záchodě?
Podle lékařů je pro většinu zdravých lidí riziko nakažení přímo ze sedátka velmi nízké. Větší hrozbou jsou neumyté ruce, dotýkání se klik nebo kapénky z toaletní mlhoviny. Sedátko lze pro klid otřít dezinfekčním ubrouskem.
Další zdroje
