Nová studie zveřejněná v časopise Cancers ukazuje, že děti s akutní lymfoblastickou leukémií, jejichž matky byly během těhotenství vystaveny pesticidům, mají vyšší riziko úmrtnosti. Výzkum zdůrazňuje nutnost snížit expozici dětí škodlivým chemikáliím v domácím prostředí.
Veřejné obavy z negativních účinků pesticidů a dalších škodlivin v životním prostředí stále rostou, zejména pokud jde o jejich vliv na děti. Již dříve byly pesticidy spojovány s vyšším rizikem vzniku dětské leukémie. Nová studie nyní ukazuje, že děti s diagnózou leukémie mají vyšší riziko úmrtí, i pokud byly pesticidům vystaveny již během těhotenství své matky.
Výsledky studie
Výzkum zveřejněný v odborném časopise Cancers analyzoval více než 800 dětí s akutní lymfoblastickou leukémií (ALL) a sledoval, jak expozice pesticidům ovlivnila jejich pětiletou míru přežití. Děti vystavené pesticidům v těhotenství měly o 60 % vyšší riziko úmrtí. Pokud šlo konkrétně o vystavení rodenticidům (přípravkům proti hlodavcům), riziko vzrostlo dokonce o 91 %.
Celkově bylo zjištěno, že 92 % všech sledovaných dětí bylo vystaveno alespoň jednomu typu pesticidu před narozením nebo po něm, což dokládá, jak rozšířená je přítomnost těchto toxických látek v domácnostech a prostředí, kde děti vyrůstají.
„Tato studie ukazuje, že expozice v domácím prostředí, dokonce ještě před narozením dítěte, mohou mít dlouhodobé následky na přežití po diagnóze leukémie. Zjištění zdůrazňují důležitost snižování kontaktu dětí s pesticidy, kdykoli je to možné,“ uvedla spoluautorka studie Lena Winestone, MD, MSHP, dětská hematoložka-onkoložka z UCSF Benioff Children’s Hospitals.
Kde a jak jsou děti a matky vystaveny pesticidům
Pesticidy se do domácností a životního prostředí dostávají mnoha cestami. Matky mohou být vystaveny při používání prostředků proti hmyzu v domácnosti, při hubení plevelů na zahradě, ale také prostřednictvím ovoce a zeleniny obsahující zbytky chemických látek. Expozice může nastat i nepřímo – například vdechováním prachu nebo vzduchu kontaminovaného pesticidy, nebo při kontaktu s ošetřenými povrchy a textilem. Děti jsou po narození zvlášť ohrožené, protože se plazí, hrají si na zemi a vkládají předměty do úst, čímž se riziko příjmu chemických látek zvyšuje. Pesticidy se mohou také přenášet z těla matky na dítě během těhotenství přes placentu nebo později prostřednictvím mateřského mléka.
Sociální a etnické rozdíly
Expozice pesticidům se netýká pouze určité sociální skupiny, ale napříč různými rasami a příjmovými kategoriemi. Nejvyšší míru úmrtnosti měly děti diagnostikované s ALL před prvním rokem života, děti z rodin s nižším vzděláním a příjmem a také černošské děti. U bílých dětí vystavených rodenticidům byly zaznamenány vyšší míry úmrtí než u jiných skupin. Zajímavým zjištěním je i ochranný účinek kojení, které celkově zlepšovalo přežití dětí.
„Tento výzkum je silnou připomínkou toho, že výsledky léčby rakoviny nejsou určeny pouze kvalitou zdravotní péče, ale i podmínkami prostředí, ve kterém rodiny žijí,“ zdůraznila hlavní autorka studie Seema Desai, MD, MPH, z University of California, Berkeley School of Public Health.
Pesticidy nejsou jediným rizikem
Studie navazuje na dřívější zjištění, že děti vystavené tabákovému kouři a znečištěnému ovzduší během těhotenství i po narození mají také zvýšené riziko úmrtí. Děti jsou obecně zranitelnější vůči toxickým chemikáliím, protože jejich vyvíjející se tělo je vzhledem k velikosti vystaveno vyšším koncentracím.
Shrnutí AI
Studie ukazuje, že vystavení pesticidům během těhotenství významně zvyšuje riziko úmrtí u dětí s akutní lymfoblastickou leukémií. Nejrizikovější je kontakt s rodenticidy, který téměř zdvojnásobuje riziko smrti. Důležitým ochranným faktorem se naopak ukazuje být kojení. Výsledky zdůrazňují nutnost ochrany dětí před pesticidy a jinými škodlivinami nejen po narození, ale už v prenatálním období.
Expozice pesticidům během těhotenství zvyšuje riziko úmrtí o 60 %, v případě rodenticidů dokonce o 91 %.
Pesticidy se do těla dostávají přes potravu, vzduch, prach i přímý kontakt s ošetřenými povrchy. Prenatálně se přenášejí přes placentu, po narození i prostřednictvím mateřského mléka.
Nejvyšší riziko úmrtí mají děti z rodin s nízkým vzděláním a příjmem, černošské děti a kojenci diagnostikovaní s ALL. Kojení má naopak ochranný efekt.
Tabákový kouř a znečištěné ovzduší také zvyšují riziko úmrtí. Pesticidy mohou negativně působit i na vývoj mozku a chování dětí.
Další zdroje
