
Lymská borelióza je závažné onemocnění přenášené klíšťaty, jehož diagnostika není jednoduchá. Zatímco schválené testy mají své limity, na trhu se množí neověřené postupy a drahé alternativní terapie, které mohou pacientům uškodit více než samotná nemoc.
Lymská borelióza může způsobit vážné zdravotní potíže, ale chybné testy a neověřené léčby mohou být stejně škodlivé a zbytečně oddálit správnou diagnózu a účinnou léčbu.
Složitá diagnostika tohoto onemocnění přenášeného klíšťaty vedla k rozmachu neschválených testů a alternativních postupů, kterým se odborníci doporučují vyhnout (např. lasery, bylinné kúry, elektromagnetické přístroje).
Problémy s diagnostikou a rizikové postupy
Univerzální „jednotný“ test neexistuje. Lékaři kombinují klinický obraz, anamnézu (včetně pobytu v rizikové oblasti, přisátí klíštěte) a laboratorní sérologii, která má své limity. Pokud se objeví typická vyrážka (erythema migrans), horečka a únava, krátká kúra antibiotik většinou stačí. U části pacientů však mohou měsíce až roky přetrvávat bolesti kloubů, únava či kognitivní potíže – příznaky, které se překrývají s jinými stavy.
Tato nejistota vytváří prostor pro „nestandardní“ testy a léčby. Zájem často přiživují influenceři a známé osobnosti. Výsledkem bývají vysoké účty za neschválené testy nehrazené pojišťovnou a následné terapie bez prokázaného přínosu, které mohou ještě uškodit – někdy i pacientům, kteří ve skutečnosti lymskou boreliózu nemají.
Standardní testy mají limity – proč to neznamená, že jsou zbytečné
Laboratorní diagnostika u lymské boreliózy stojí hlavně na detekci protilátek. Ty se po infekci tvoří až s odstupem (obvykle za několik týdnů), takže časně provedený test může vyjít falešně negativně. Naopak zvýšené protilátky mohou přetrvávat měsíce až roky a nelze podle nich určit, zda jde o novou, nebo prodělanou infekci. Proto se při podezření v prvních dnech doporučuje klinické zhodnocení a případné opakování testu v intervalu 7–14 dnů.
Neschválen testy a neověřené léčby: na co si dát pozor
Omezení sérologie otevřela dveře různým „rychlotestům“ a laboratorním balíčkům. Schválené jsou pouze krevní testy na protilátky používané v doporučeném dvoukrokovém algoritmu. Domácí sady a testy ze slin, moči či jiných tekutin nejsou doporučeny. Pacient pak nese většinu nákladů a riskuje mylný závěr, který zpozdí správnou diagnózu (např. revmatoidní artritidy nebo jiného onemocnění).
Nejrizikovější „léčby“ zahrnují zejména dlouhodobé intravenózní podávání antibiotik bez jasné indikace. Opakované a kombinované antibiotické kúry v řádu měsíců až let neprokázaly přínos u přetrvávajících potíží po léčbě a zvyšují riziko závažných komplikací (např. těžkých střevních infekcí). Mezi další problematické postupy patří „ozónové“ terapie, hyperbarická oxygenoterapie či elektrická stimulace – bez dostatečných důkazů o účinnosti a často s vysokou cenou.
Shrnutí: otázky a odpovědi
Další zdroje
CDC: Klinické testování a diagnostika lymské boreliózy (limity sérologie, časování protilátek)
CDC: Testování a diagnóza (dvoukrokový algoritmus, opakování testu)
CDC: Interpretace sérologických výsledků (doporučení k opakování odběru za 7–14 dní)
NEJM (Berende et al., 2016): Randomizovaná studie – dlouhodobá antibiotika nepřinášejí zlepšení
National Academies (2025): Přehled perzistujících symptomů a potřeba výzkumu