
Foukání na indickou lasturu, známé jako shankh blowing, může pomoci lidem s obstrukční spánkovou apnoe (OSA). Studie ukazuje, že tato starobylá praxe snižuje symptomy spojené s OSA, jako je denní ospalost, a nabízí alternativu k nepohodlným CPAP zařízením.
Starobylá indická praxe foukání na lasturu, známá jako shankh blowing, by mohla pomoci lidem trpícím obstrukční spánkovou apnoe (OSA), podle nové studie publikované v časopise ERJ Open Research. Tato tradiční technika se ukazuje jako účinná při snižování symptomů této běžné poruchy spánku, která se projevuje opakovaným přerušováním dýchání během spánku kvůli zablokování dýchacích cest.
Vědci pod vedením Dr. Krishny K Sharmy z Eeternal Heart Care Centre and Research Institute v Džajpuru, Indie, sledovali 30 osob ve věku od 19 do 65 let, u nichž byla diagnostikována mírná forma OSA. Účastníci byli náhodně rozděleni do dvou skupin - jedna skupina praktikovala foukání na lasturu, zatímco druhá se věnovala hlubokému dýchání.
Po šesti měsících pravidelné praxe, která zahrnovala minimálně 15 minut denně po pět dnů v týdnu, se ukázalo, že skupina praktikující foukání na lasturu vykazovala nižší úroveň denní ospalosti o 34 % ve srovnání se skupinou, která praktikovala hluboké dýchání. Navíc, polysomnografické testy ukázaly, že tito účastníci měli během jedné hodiny v noci méně apnoí, což bylo ve spojení s lepší hladinou kyslíku v krvi.
Dr. Sharma připisuje účinnost této techniky charakteristice foukání na lasturu, které spočívá v hlubokém nádechu a následném silném a dlouhém výdechu přes sevřené rty. Tato metoda pravděpodobně posiluje svaly horních dýchacích cest, které mají tendenci se v průběhu spánku kolabovat u pacientů s OSA.
V současnosti je standardní léčbou pro OSA zařízení CPAP, které udržuje dýchací cesty otevřené pomocí přetlaku vzduchu. Nicméně, mnoho pacientů považuje tyto přístroje za nepohodlné a často je nepoužívají konzistentně. Shankh blowing se jeví jako jednoduchá a levná alternativa bez potřeby léků či přístrojů.
Je třeba poznamenat, že studie byla prováděna na relativně malém vzorku účastníků. Vědci však plánují rozsáhlejší a dlouhodobější studie, které by mohly potvrdit efektivitu této metody na rozmanitější populaci pacientů. Profesor Sophia Schiza z University of Crete, která se na výzkumu nepodílela, uvedla, že tyto výsledky jsou zajímavé a mohly by nabídnout novou možnost léčby pro vybrané pacienty s OSA.