Fetiš už není tabu – věda odhaluje, co stojí za našimi touhami

Sexuální fetiše už nejsou jen tabuizovaným tématem, ale i předmětem seriózního výzkumu. Nejnovější studie ukazují, že od foot fetish až po BDSM či ABDL jde často o přirozenou součást lidské sexuality, která sama o sobě není známkou duševní poruchy, ale odrazem rozmanitosti našich tužeb.

Někteří lidé jsou sexuálně vzrušeni objektem nebo částí těla, která obvykle není považována za erotickou, například chodidly nebo vlasy. Jiní si rozvíjejí zálibu v určitém životním stylu, který jim umožňuje naplňovat fetiš či zájem o erotické hraní rolí, jako je bondage, dominance, submise či sadomasochismus (BDSM). Tyto formy se pohybují od běžných až po extrémní.

Jan, majitel specializovaného obchodu v Praze, prodává produkty pro komunitu ABDL (Adult Baby Diaper Lovers). Sám nosí plenky neustále a říká, že pro něj osobně to není primárně fetiš, ale součást životního stylu. Sexuální složkou je pro něj spíše přitažlivost k určitému typu spodního prádla, podobně jako u běžného „fetiše na slipy“.

Podobně jako ABDL existuje i mnoho dalších sexuálních fetišů, které jsou v Česku i ve světě vyhledávané a diskutované. Jedním z nejčastějších je foot fetish, tedy fetiš na chodidla a prsty u nohou. Tento druh fetišismu popisuje například Petra z Brna, která se zajímá o psychologii sexuality: „Pro některé lidi představuje dotek chodidla či vůně kůže silně erotický podnět, který spouští vzrušení. Internet je plný fór a skupin, kde se foot fetish otevřeně řeší a normalizuje.“

Dalším častým příkladem je fetish na latex a kůži. Tento typ fetiše spočívá ve vzrušení z dotyku, lesku nebo vůně specifických materiálů. Michal Horák, organizátor pražských BDSM akcí, říká: „Latexová nebo kožená móda v sobě spojuje estetiku, pocit moci i podřízenosti. Pro mnoho lidí nejde jen o sex, ale i o identitu a komunitní sounáležitost. V Česku roste poptávka po latexovém oblečení, korzetech i maskách.“ Tento trend je patrný i ve vyhledávačích, kde výrazy jako „latex fetiš“, „kožený fetišismus“ nebo „BDSM Praha“ patří k častým dotazům.

Nelze opomenout ani bondage a dominance, které tvoří klíčovou součást BDSM. Zde se erotické vzrušení váže k omezování pohybu, k pocitu bezmoci nebo naopak k převzetí kontroly. Submisivní partneři popisují prožitek hlubokého uvolnění a důvěry, dominantní naopak pocit síly a vedení. Tento typ erotické praxe v posledních letech díky literatuře a filmům (například série „Padesát odstínů šedi“) pronikl i do mainstreamové kultury. Podle Davida Konečného, psychologa z Plzně, který se zaměřuje na vztahovou terapii: „Není neobvyklé, že páry experimentují s lehkým BDSM. Pro některé je to hra a zpestření, pro jiné klíčová součást identity.“

Mezi další rozšířené fetiše patří například role-play (hraní rolí), kde se lidé vzrušují z převtělení do určitých postav — učitel a student, lékař a pacient nebo uniformy a vojenské prostředí. V českém prostředí je oblíbená i uniform fetish, kdy partneři vyhledávají erotické situace s policisty, zdravotníky nebo hasičskými obleky. Jak uvádí Klára Benešová, terapeutka z Olomouce: „Tyto scénáře umožňují lidem znovu prožít fantazie spojené s mocí, autoritou či bezpečím. Přitom se často jedná o nevinné hry, které posilují intimitu.“

Zajímavým fenoménem je i technofetišismus, tedy vzrušení z robotů, umělé inteligence nebo mechanických pomůcek. Ačkoli se může zdát moderní, podobné tendence existovaly už dříve ve spojení s figurínami či panenkami. V Česku se diskuse o tomto tématu rozšiřují s rostoucím zájmem o realistické sexuální roboty a VR technologie. Klíčová slova jako „sex robot“, „virtuální fetiš“ nebo „AI erotika“ jsou čím dál častěji hledaná i u nás.

To vše ukazuje, že sexuální fetiše a fetišismus mají mnoho podob – od běžných a společensky akceptovaných, až po ty, které zůstávají tabu a vnímány jako okrajové. Důležité je však chápat, že většina fetišů je součástí přirozené rozmanitosti lidské sexuality a že lidé je využívají nejen k sexuálnímu uspokojení, ale také k relaxaci, prohloubení intimity a úniku od stresu. V digitální době se navíc díky online komunitám a anonymitě internetu stávají tyto zájmy viditelnějšími a častěji vyhledávanými.

Je to duševní nemoc?

Podle psychiatra Richarda Kruegera z Columbia University mohou někteří lidé s fetiši nebo alternativními erotickými styly trpět duševní nemocí nebo traumatem, ale není to pravidlem ani prediktorem. Řada studií dokonce naznačuje, že lidé praktikující BDSM vykazují lepší socioekonomické fungování než kontrolní skupiny. Williams doplňuje, že část jeho klientů má poruchy autistického spektra a nachází v nošení plen pozitivní senzorické podněty, které nesouvisejí se sexem. Pro mnohé jde o relaxaci, únik od stresu a návrat k pocitům bezpečí z dětství.

Vědecké poznatky o ABDL

Studie publikovaná v roce 2014 v časopise Archives of Sexual Behavior zkoumala téměř 2000 lidí praktikujících ABDL. Ukázala, že jejich chování souvisí se styly citové vazby a vztahy s rodiči. U mužů byla úzkostná vazba spojena s devíti specifickými projevy ABDL, například touhou po dominanci nebo potřebě „otcovské“ postavy. Negativní vztah s rodiči se někdy projevoval zapojením do sexuálních aktivit s mateřskou či otcovskou figurou. Naopak ti, kteří měli pozitivní vztahy s rodiči, vnímali plenky více eroticky a kladli důraz na sexuální požitek z ABDL aktivit.

Preference a osobnost

Podle odborníků existuje široká škála fetišů, protože i lidé mají širokou škálu osobností a fantazií. Sexuální zájem je různorodý podobně jako chutě v jídle. Obvyklý scénář vzniku fetiše může být náhodná zkušenost s předmětem nebo částí těla, která vyvolá potěšení a následně se stane součástí sexuálního chování. Někteří lidé jsou navíc obecně snadněji vzrušitelní, což může zvyšovat pravděpodobnost rozvoje fetiše.

Studie publikovaná v Canadian Journal of Human Sexuality v roce 2014 zkoumala osobnostní rysy 270 lidí praktikujících BDSM. Ukázala, že dominantní osoby dosahují vyšších výsledků v touze po kontrole, extroverzi, sebevědomí a spokojenosti se životem. Submisivní naopak skórovali výše v emoční reaktivitě. Obě skupiny se nelišily v empatii, poctivosti, otevřenosti nebo altruismu.

Rané zkušenosti

Sexuální zážitky v období puberty mohou sehrát klíčovou roli. Pokud se v rané fázi vzrušení spojí s konkrétním objektem, může tato asociace přetrvat. Williams si například vybavuje, že poprvé narazil na fotografie mužů v plenkách na internetu, když hledal obrázky mužů ve spodním prádle kolem šestnácti let. Odborníci tento proces přirovnávají k vůním: stejně jako určité pachy dokážou po desetiletích vyvolat vzpomínky a pocity, podobně mohou i sexuální zážitky z puberty zakořenit fetiše.

Každá sexuální zkušenost je fyzická i psychická. Pokud se naučíme spojovat objekt nebo zážitek se vzrušením, vytvoří se vazba, která může vést k rozvoji fetiše.

Kdy je to problém?

Podle DSM-5 (Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch) většina lidí s atypickými sexuálními zájmy nemá duševní poruchu. Aby šlo o paraphilickou poruchu, musí být splněny dvě podmínky: buď člověk pociťuje osobní distres z vlastního zájmu, nebo jeho sexuální chování zahrnuje psychickou újmu či zranění druhé osoby, případně nezákonné nebo nedobrovolné praktiky.

Odborníci zdůrazňují, že většina lidí s fetiši nachází zdravý způsob, jak je začlenit do svého života — ať už prostřednictvím pornografie, či nalezením partnerů se stejnými zájmy. Jen menšina rozvine kompulzivní, nezvladatelné chování.

Závěr

Výzkumy ukazují, že fetiše jsou přirozenou součástí sexuální rozmanitosti a jen zřídka představují problém. Příčiny nejsou jednoznačné a zahrnují biologické predispozice, rané zkušenosti, osobnostní rysy i kulturní vlivy. Problém nastává, pokud fetiš způsobuje člověku utrpení nebo ohrožuje druhé. Jak řekl už Charles Darwin v roce 1862: „Ani v nejmenším neznáme konečný důvod sexuality. Celé téma je zahaleno temnotou.“

Současné trendy - co říkají nejnovější výzkumy

Nové analytické studie přinášejí fascinující pohled na proměnlivost zájmů v oblasti fetišismu. Například zpráva platformy Clips4Sale z roku 2025 mapuje nejvyhledávanější fetiše po jednotlivých státech USA — převažují tak nečekané zájmy jako giantess (fascinace obřími ženami), vore (fantazie o pozření nebo pozření někým), chastity (abstinence řízená pomůckami) či sezonní fenomény jako fanouškovství plážových motivů a nafukovacích balónků. Tyto trendy ilustrují rostoucí zájem o mimořádné a specializované erotické zážitky. (zdroj: srovnávací zpráva Clips4Sale, únor 2025)

Další výzkum publikovaný v roce 2025 ukazuje, že zhruba 30 % mužů někdy zažilo fetišistické fantazie a přibližně 24,5 % si je aktivně zkoušelo. Z těchto jedinců 45 % tvrdí, že je jejich fetiš skutečně sexuálně vzrušuje. Foot fetish, tedy přitažlivost k chodidlům, zůstává dominantní formou – což potvrzují i rozsáhlé online analýzy zaměřené na diskusní skupiny. (zdroj: Cluster Analysis Approach, Sexuality & Culture, 2025)

Kromě kvantitativních dat rozšiřuje rámec i kvalitativní výzkum, například britská studie „A Survey of the United Kink-dom“ zkoumala demografii, psychologii a chování pěti skupin s paraphilními zájmy — včetně BDSM, pet play, age play/ABDL a furries — a pomáhá vnímání fetišů jako širšího kulturního a sociálního fenoménu.