Evropa v éře otřesů - proč musí posílit odolnost společnosti i ekonomiky?

Posledních pár let nás zkoušelo způsoby, které si většina z nás nedokázala představit. Pandemie a její zdravotní i ekonomické dopady následovala válka na evropském kontinentu. Dnes sotva uplyne týden bez dalšího otřesu — od posunů v globálních aliancích po hrozbu obchodních válek — což živí nestabilitu a nejistotu v politických systémech i ekonomikách po celém světě.

Tyto události dominují titulkům a nutí Evropu upravovat své politiky a priority tak, aby zajistila odolnější společnost a ekonomiku — už beztak pod tlakem toho, čemu se často říká „trojí planetární krize“: změna klimatu, úbytek biodiverzity a znečištění.

Environmentální výzvy

Náš nejnovější monitorovací report k 8. akčnímu programu pro životní prostředí (8th EAP) přináší nekompromisní obraz reality. Evropa sice dosáhla významného pokroku — emise skleníkových plynů klesají, podíl obnovitelné energie roste a principy oběhového hospodářství se prosazují — přesto přetrvávají zásadní problémy, zejména v oblasti znečištění.

Zpráva o monitorování a výhledu pro cíle nulového znečištění ukazuje, že ačkoliv se kvalita ovzduší a vody v mnoha regionech zlepšila, úrovně znečištění stále překračují bezpečné prahy a poškozují lidské zdraví i ekosystémy. Chemické znečištění představuje dlouhodobá rizika kvůli perzistentním látkám, které se v prostředí hromadí.

Dalším palčivým tématem je bezpečnost vody. Přibývající epizody sucha a klesající hladiny podzemních vod ohrožují zemědělství i průmysl a v mnoha částech Evropy omezují každodenní dostupnost vody pro obyvatele.

Budování společenské odolnosti

Naše environmentální data nejsou abstraktní čísla. Projevují se častějšími extrémními projevy počasí, růstem cen potravin a zvyšujícími se zdravotními riziky. Upozorňují také na sociální nerovnosti — nejvíce dopadů nesou zranitelné komunity.

Na vlastní oči jsem viděla, jak se státy s těmito výzvami vypořádávají. Slovinsko — země, kterou v roce 2023 zasáhly ničivé povodně — se stává regionálním lídrem v oblasti adaptace na změnu klimatu. Při své nedávné návštěvě slovinské agentury pro životní prostředí ARSO jsem mohla sledovat, jak integrovaný přístup k hydrologii, meteorologii a systémům včasného varování posiluje národní i regionální odolnost.

Odolnost ale není jen o adaptaci na změnu klimatu či o posilování ekonomických systémů. Odolnost je o lidech. Znamená to zajistit, aby pracovníci v uhlíkově náročných odvětvích měli přístup k novým příležitostem, aby zranitelné komunity nezůstávaly pozadu a aby budoucí generace zdědily kontinent i planetu, které jsou obyvatelné, prosperující a spravedlivé.

Odolná společnost tyto výzvy předvídá a staví svou reakci na znalostech a připravenosti. Ve Varšavě jsem se účastnila vrcholných evropských jednání, kde debaty o zjednodušování, boji s dezinformacemi a propojení životního prostředí a bezpečnosti znovu potvrdily, jak nezbytná jsou jasná a spolehlivá data a znalosti pro tvorbu politik.

Konkurenceschopná a čistá

Evropská unie si uvědomila nutnost přizpůsobit se měnícímu se geopolitickému prostředí. Řada klíčových politických iniciativ odráží závazek k udržitelnosti, konkurenceschopnosti a odolnosti. „Clean Industrial Deal“ má urychlit zelenou transformaci evropského průmyslu a zajistit, aby klimatická neutralita šla ruku v ruce s ekonomickou silou. „Competitiveness Compass“ zdůrazňuje, jak důležité je udržet globální ekonomickou pozici Evropy při současném zvládání zelené a digitální transformace.

Tyto iniciativy potvrzují, že udržitelnost a hospodářský růst si neodporují — naopak, udržitelnost je předpokladem dlouhodobého ekonomického úspěchu. Investice do čistých technologií, obnovy přírody a snižování znečištění nejen chrání ekosystémy, ale zároveň podporují inovace, vytvářejí pracovní místa a posilují strategickou autonomii Evropy.

Zjednodušování, nikoli deregulace

Uprostřed těchto politických změn nabírá na síle myšlenka regulatorního zjednodušení. „Simplification Agenda“ a balíčky „Omnibus“ mají snížit administrativní zátěž a zefektivnit procesy. Evropská agentura pro životní prostředí k tomu může přispět, například zjednodušením toků dat a požadavků na reporting. Zjednodušování si však nesmíme plést s deregulací. Silné environmentální standardy nejsou překážkou konkurenceschopnosti; jsou pojistkou udržitelných obchodních příležitostí a růstu.

Poslední desetiletí ukázala, že robustní environmentální politiky pohánějí inovace a chrání společnost před budoucími šoky. Omezování požadavků by se mělo zaměřit na vyšší efektivitu a účinnost — ne na oslabování úrovně ochrany. Právě zde je nepostradatelná politika založená na vědě a důkazech.

Naše environmentální data nejsou jen abstraktní čísla. Projevují se častějšími extrémy počasí, růstem cen potravin a zvyšujícími se zdravotními riziky.

Na faktech záleží

Žijeme v době, kdy se dezinformace šíří rychleji než dříve a podkopávají důvěru ve vědu i instituce. Dezinformační kampaně cílí na demokracii, klimatickou politiku i veřejné zdraví, zpochybňují vědecký konsensus a ohrožují pokrok dosažený politikami založenými na důkazech. V tomto prostředí je role nestranných institucí založených na vědě — jako je Evropská agentura pro životní prostředí — důležitější než kdykoli dřív.

Mnozí lidé v Evropě pociťují tíhu globální nestability. V takových časech je naše role v agentuře jasná: poskytovat spolehlivé poznatky pro spolehlivá rozhodnutí.

Evropa se nesmí řídit krátkodobými tlaky nebo dezinformacemi, ale důkazy podloženými vědeckými poznatky, férovostí a vizí udržitelné budoucnosti.