Míša Rauscherová, vrchní sestra z Interního oddělení sokolovské nemocnice by se mohla stát Nej sestřičkou tohoto roku. V Sokolově pracuje s dvouletou přestávkou 10 let. V článku pro Sokolovský Deník srovnává, k jakým změnám došlo v našem zdravotnictví za posledních 10 let, varuje před nedostatkem lékařů, personálu i změnami chování některých pacientů či jejich příbuzných.
Devětadvacetiletá Michaela Rauscherová, která je vrchní sestrou Interního oddělení Nemocnice v Sokolově, chtěla být zdravotní sestrou již od malička, už jako dítě si na sestřičku hrála.
Od svého dětského lékaře dostala stříkačky, obvazy a dokonce fonendoskop na poslouchání srdce. Měla i jiné, běžné dětské hračky, ale ty „z nemocnice“ ji bavily nejvíc. Zájem ji vydržel, i když povyrostla a tak pro její okolí nebylo nic překvapivého, když se v 9. třídě rozhodovala, na jakou půjde střední školu, že si dala přihlášku na „zdrávku“.
„Tehdy jsme měli dvě možnosti. Dala jsem si přihlášky na dvě střední zdravotnické školy, do Chebu a do Karlových Varů,“ jmenuje sympatická Míša, která je zároveň nejmladší vrchní sestrou v celém zdravotnickém zařízení, kde má jako vrchní aktuálně za sebou rok tvrdé práce.
Po střední škole nastoupila do sokolovské nemocnice a při zaměstnání si dodělala vysokou školu a následně i dvouleté specializační vzdělání v oboru ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči tzv. ARIP v pražské Thomayerově nemocnici. Jako zdravotní sestra tak má nejvyšší kvalifikaci ve svém oboru a tomu odpovídá i to, jak je žádaná na trhu práce.
V říjnu by si do svého profesního životopisu mohla zapsat další zajímavý údaj – titul v soutěži BATIST Nej sestřička, kterou organizátoři charakterizují jako klání těch nejlepších andělů českých zdravotnických a sociálních zařízení. Cílem je vybrat nejlepší zdravotní sestru z odborného hlediska i z pohledu lidského. Míša se zatím dostala do finálového kola, kde je 12 zdravotních sester z celé České republiky. O titul Miss sympatie bude možné hlasovat od 1. září po dobu jednoho měsíce na stránkách zde. Finálový večer je na programu 7. října v Náchodě.
Míša Rauscherová pracuje v sokolovské nemocnici více než deset let, dala si ale dvouletou přestávku. Nejprve jsem nastoupila po maturitě v roce 2007, po osmi letech, ale na sobě cítila, že potřebuje změnu a tak odešla do Karlových Varů do zdejšího dialyzačního střediska.
„Dialýza pro mě byla atraktivní a velmi zajímavý obor, který je ve světě velmi žádaný,“ uvedla. Když ale bylo vypsáno výběrové řízení na pozici vrchní sestry na „jejím“ interním oddělení sokolovské nemocnice neváhala a přihlásila se.
Jejím úkolem je dnes řídit činnost zdravotnického personálu na celém oddělení, které čítá 37 zaměstnanců, patří mezi ně všeobecné zdravotní sestry, zdravotničtí asistenti, sanitáři, ošetřovatelky.
„Stejně jako v celé republice máme velký nedostatek personálu,“ dodala.
Případné kolegy může nalákat na výborné finanční podmínky, které jsou nejlepší v Karlovarském kraji, příjemné pracovní prostředí a široké spektrum zákroků a reakcí na diagnózy, které si zdravotní sestřičky v rámci své profese vyzkouší. Nemocnice nabízí náborový příplatek, individuální příplatky za ztíženou práci. K tomu mohou zaměstnanci sokolovské nemocnice navštěvovat zdarma fitness centrum, absolvovat různé typy cvičení, zadarmo je i vstup do krytého plaveckého bazénu, dětského centra, dané jsou i velké slevy na masáže. V zimě je možné si zadarmo zabruslit.
Interní oddělení má pod sebou čtyři odborné ambulance, pacientům je k dispozici gastroenterologická poradna, hematologická, kardiologická, nefrologická, k tomu je pro pacienty k dispozici interní ambulance, která funguje 24 hodin denně.
Se svými podřízenými má i vzhledem ke svému věku kamarádské vztahy, chová se k nim slušně, leckdy překousne i něco s čím úplně nesouhlasí.
„Občas musím chodit po špičkách, ale nikdy jsme na oddělení neměli vážnější konflikt. Ale nedostatek sesterského i lékařského personálu by pro naše zdravotnictví mohl být do budoucna problém,“ říká.
Pacienti, kteří končí na interním oddělení nemocnice v Sokolově, mají většinou problémy s vnitřními orgány, jako jsou například srdce, ledviny, játra a plíce.
„Bohužel se v poslední době snižuje věk pacientů, kteří u nás leží. Lidé už nejsou v takové kondici jako dříve, navíc více pracují, mají větší stres, než to bývalo. Zvyšuje se i zátěž při sportu, které bývají adrenalinové,“ uvedla s tím, že v momentálních vedrech se zde nejvíce objevují lidé, kteří mají problémy se srdcem.
Za více než 10 let, kdy pracuje ve zdravotnictví, oceňuje způsob, jakým se dnes používají zdravotnické pomůcky. Dříve se muselo po každém zákroku většina materiálu resterilizovat, což bylo časově velice náročné. Dnes mají téměř všechny zdravotnické pomůcky jednorázové použití, což je komfortnější nejen pro pacienty ale i sestřičky a navíc jsou cenově dostupné. Negativní jsou nízké počty českých lékařů a sester na oddělení, způsobených jejich odchodem do zahraničí nebo do soukromé sféry, kde si lékaři raději otevírají své ordinace.
Ve srovnání s obdobím, kdy začínala, je dnes výhodná dostupnost zobrazovacích metod, invazivních i neinvazivních s rychlejší a přesnější diagnostikou, díky které jsou lékaři schopní pacientům pomoci.
Co se podle ní ale výrazně změnilo, je chování pacientů, respektive jejich příbuzných k sestrám a lékařům.
„Jsou velice nároční. Vše chtějí hned, velice hlasitě se o to také hlásí a jsou často agresivní,“ přibližuje.
Lidé si pletou interní ambulanci s ambulancí praktického lékaře, na interně vznikají často fronty, lidé v nich musí čekat, a proto se objevují konflikty.
„Pacienti jsou často bezohlední. Uvedu příklad, přijede rychlá záchranná služba, která má automaticky přednost před pacienty, kteří přijdou bez doporučení. Pacienti se rozčilují, co to má znamenat, že tu byli dřív, nechtějí dát přednost i přes vysvětlení, že se jedná o akutní stav. Následně píší stížnosti, často si vymýšlí, zveličují časové údaje týkající se čekání, které můžeme často dohledat a ověřit. Na lůžkovém oddělení zase stopují, za jak dlouho sestra přijde k lůžku po zmáčknutí signalizačního zařízení. Takovou situaci nepamatuji,“ uvedla Rauscherová.
Na druhou stranu jsou zde pacienti, většinou dříve narození, kteří jsou strašně milí.
„Za všechno děkují, nejradši by vás za každou službu políbili. Dostala jsem i nabídky k sňatku,“ doplnila.
Nemocnice má díky své spádovosti neustále plno.
„Dochází zde k velké fluktuaci pacientů. I s lůžkovým oddělením se u nás každý měsíc vystřídá více než 500 pacientů,“ přirovnává.
I když by Michaela Rauscherová mohla jako vrchní sestra sloužit pouze ranní služby, není pro ní problém vzít si i noční.
„Teď budou mít sestřičky večírek, aby se jich mohlo sejít co nejvíce, tak si vezmu noční. Navíc jsem za ta léta multifunkční. Zvládnu bez problémů jipku, lůžkovou i ambulantní sféru,“ vysvětlila.
Míša, která je zatím bezdětná, letošní dovolenou strávila tím, že se starala o svého vážně nemocného a nepohyblivého bratra.
„Potřebuje nadstandardní péči 24 hodin denně. Běžně se o něj starají rodiče, chtěla jsem jim dopřát alespoň týdenní dovolenou asi po pěti letech. Sama mám dovolenou až v srpnu,“ uvedla žhavá kandidátka na titul Nej sestřičku tohoto roku, která se ráda potkává se svými přáteli, chodí cvičit, hraje sudoku a čte literaturu zaměřenou na duchovní stránky života člověka. Protože se nebojí, chodí ráda do kina na horory, a když nikdo v okolí nemá odvahu, vyrazí klidně i sama.
Zdroj: Markéta Singerová, tisková mluvčí Nemocnice Ostrov a Nemocnice Sokolov