Ministerstvo kultury začátkem února letošního roku prohlásilo Husův sbor ve Vršovicích za kulturní památku.
Stavba je významným architektonickým dokladem stavebního stylu individualistické moderny inspirované funkcionalismem s prvky konstruktivismu a je významným dokladem architektury 20. let 20. století. Rozhodnutí je pravomocné.
Ministerstvo kultury obdrželo od Národního památkového ústavu podnět k prohlášení stavby za kulturní památku. Objekt byl postaven v roce 1930 podle návrhu architekta Karla Truksy, který propagoval v architektuře moderní směry. Dominantou stavby je mohutná, čtyřboká, téměř 26 metrů vysoká věž zakončená stylizovaným čtverhranným kalichem a křížem. Na její koncepci se podílel architekt Pavel Janák. Kromě solidní, hmotově ucelené architektury je stavba pozoruhodná vnitřní konstrukcí, na níž byla použita technologie předpjatého betonu. Stavba tohoto typu byla dokonce jednou z prvních v Praze. I díky tomu byl Husův sbor ve Vršovicích postaven karlínskou firmou Stavitelství Nekvasil v rekordním čase devíti měsíců. Celá stavba je koncipována jako multifunkční objekt, nejen jako prostor k bohoslužbám a k uložení ostatků (kolumbáriím). Původně v ní byl také prostor pro lidový peněžní ústav, byty farníků a divadlo. Tato koncepce u podobně náboženské stavby je jedinečná v rámci 20. století. Zachované prostory divadla představují výjimečný doklad polyfunkčního využití církevního objektu. Celá budova je dochována ve značně autentické podobě s řadou uměleckořemeslných detailů. K nim náleží např. původní kovová opona s malovanou dobovou reklamou a s unikátním mechanismem ručního spouštění či kovová dvířka kolumbária.
Během hodnocení návrhu Ministerstvo kultury posoudilo všechny památkové hodnoty stavby a konstatovalo, že základ souboru – prvorepubliková multifunkční budova Husova sboru představuje architektonicky i urbanisticky hodnotný objekt, pozoruhodný svým slohovým pojetím, konstrukčním řešením i mírou dochování původních prvků. Na základě uvedených důvodů prohlásilo Husův sbor ve Vršovicích za kulturní památku, včetně samotné budovy, pozemku, a dále těchto vybraných prvků původního mobiliáře:
menza (stůl Páně), modřínové dřevo mořené, modlitební sál,
kazatelna (ambon), modřínové dřevo mořené, modlitební sál,
lavice, modřínové dřevo mořené, dva bloky po 10ti lavicích a s předním čelem, modlitební sál,
svícen, bílá mosaz, farní kancelář,
prapor s vitrínou, prapor Náboženské obce CČS v Praze – Vršovicích, vitrína mělká dřevěná fládrovaná skříňka s prosklenými dveřmi, schodiště na kruchtu.