Město Zlín zaznamenalo významné zvýšení daně z nemovitosti, které překvapilo mnoho obyvatel města. Koeficienty, na základě kterých se daně vypočítávají, byly zvýšeny, což vedlo k výraznému nárůstu daní. Zvýšené daně pramení z potřeby financování veřejných služeb.
V současnom realitním trhu je město Zlín je výraznou anomálií. Daň z nemovitosti je zde, v porovnání s ostatními městy v České republice, výrazně vyšší. K dosažení takovýchto hodnot došlo v důsledku zvýšení koeficientů, na základě kterých se daň z nemovitosti počítá. Zatímco v Praze či Plzni dosahuje tento koeficient hodnotu 10, v centru Zlína je o několik desetin vyšší, a to 10,15.
Nová daňová politika v Zlíně překvapila mnoho místních obyvatel, kteří jsou nuceni platit vyšší daně, často mnohem vyšší, než byli zvyklí. V některých oblastech města dokonce stoupla daň až sedminásobně, i když v průměru se hovoří o zvýšení čtyř- až pětinásobném.
Primátor města Zlín, Jiří Korec, zdůvodnil zvýšenou daň potřebou financování veřejných služeb a zajištění fungování města. Zlín přitom ještě v loňském roce patřil mezi města s nejnižší daní z nemovitostí v republice.
Opozice reagovala na zvýšené daně s návrhem na jejich snížení, avšak tento návrh neprošel. Hnutí SPD navrhovalo sjednotit místní koeficient na hodnotě 2, oproti současné kulminaci 2,9 v centru a 2 na periferii. Pro návrh SPD však nebylo získáno dostatečné množství hlasů.
Kromě přímého dopadu na kapsy občanů, je zvýšení daně z nemovitostí také kritizované za jeho potenciální negativní dopad na místní podnikání a přitažlivost města pro nové obyvatele, argumentuje Pavel Sekuya, zastupitel za SPD, který návrh na snížení daní předložil.
Situační reportáže a názory místních obyvatel odhalují, že mnozí nebyli připraveni na tak drastické zvýšení a cítí se tím zaskočeni. Město i stát se proto musí vypořádat s kritikou a nevole občanů a hledají cestu, jak vyřešit tuto situaci. Jednou z možností by mohlo být důkladné posouzení dopadů zvýšené daně, eventuálně její revize.