Péči o vlastní zdraví obyvatelé Plzeňského kraje zanedbávají. Pětina lidí v regionu má nadváhu a polovina prakticky nesportuje. 20 % vůbec nechodí na pravidelné prohlídky u praktického lékaře.
Vyplynulo to z průzkumu společnosti Sanofi. Stejně jako fakt, že jen 8 % obyvatel Plzeňského kraje ví, že má vysoký cholesterol. Podle statistik však dyslipidémie trápí skoro desetkrát více lidí. A na kardiovaskulární choroby umírá každý druhý Čech.
Téměř čtyři z deseti Plzeňanů (38%) vůbec netuší, jak vysokou hladinu cholesterolu mají. Ukázal to výzkum, který provedla společnost Sanofi. „Mezi mladými lidmi do 29 let nezná svoji hladinu cholesterolu dokonce 61 % respondentů,“ upozorňuje Filip Hrubý, tiskový mluvčí skupiny Sanofi, do níž patří i firma Zentiva. Přitom znalost vlastního cholesterolu je pro pacienty klíčová při předcházení kardiovaskulárních chorob.
„Je zarážející, že i po mnoha letech veřejné diskuse o důležitosti znalosti a sledování hladin cholesterolu, který je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů oběhových onemocnění, stále vysoké procento populace svou aktuální hodnotu nezná,“ komentuje výzkum doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České společnosti pro aterosklerózu. Zároveň zdůrazňuje fakt, že jde o údaje, které o sobě uvádějí sami respondenti. „Platí, že v průzkumech se lidé spíše vylepšují, takže lze počítat s tím, že reálně je situace ještě horší. Když tedy respondent uvádí, že zná svou hladinu cholesterolu nebo, chodí na prohlídky, ještě to nemusí být pravda,“ upozorňuje lékař.
Tím si vysvětluje i fakt, že zvýšenou hladinu cholesterolu přiznalo v průzkumu jen 8 % respondentů. Zatímco statistiky ministerstva zdravotnictví uvádějí, že problémy s cholesterolem má zhruba 80 % českých mužů a 70 % žen. „Troufám si tvrdit, že je vyloženě nepravděpodobné, aby polovina z oslovených měla hladiny cholesterolu v požadovaném rozmezí,“ upozorňuje docent Vrablík na fakt, že 53 % respondentů uvedlo, že má hladinu cholesterolu v pořádku.
Pacientům, kterým byly nadměrné hodnoty cholesterolu zjištěny, lékaři obvykle nařídili pravidelný pohyb a nízkotučnou dietu (v 92 % případů). Většina lidí má ale s jejich dodržováním problémy. Pouze 8 % nemocných v kraji dietu spolehlivě dodržuje. „Nízká úroveň dodržování doporučení ke snížení hladin cholesterolu v krvi představuje rovněž dlouhodobý problém. Přitom včasná snaha o zlepšení rizikového profilu jednoznačně zabraňuje předčasným manifestacím cévních příhod,“ říká docent Vrablík.
Prevence se podceňuje
Hladinu cholesterolu by lidé měli zjistit na pravidelných preventivních kontrolách u obvodního lékaře. Ne každý se jich však účastní. Z průzkumu vyplynulo, že 61 % dospělých v Plzeňském kraji ví, že by každé dva roky měli tuto prohlídku absolvovat. A jen 48 % dotazovaných na ně zde skutečně pravidelně chodí. Naopak 20 % lidí preventivní prohlídky neabsolvuje vůbec. „ČR má velmi rozvinutý systém preventivní péče hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění. A, jak vyplývá z průzkumu, i přes všechny snahy o něm řada lidí neví a/nebo ho nevyužívá,“ konstatuje docent Vrablík.
Zájem o preventivní prohlídky nicméně výrazně stoupá s věkem. Průzkum ukázal, že pravidelné návštěvy lékaře ignoruje čtvrtina lidí do 29 let. Naopak mezi lidmi staršími 60 let má stejný přístup jen 13 %.
Nedostatek pohybu
Přesně opačnou tendenci průzkum ukázal v otázkách zdravého životního stylu. „Sportuje 92 % mladých do 29 let, ale ve věku 45-59 let již jen 61 % lidí. Ze seniorů nad 60 let se pravidelně hýbe pouze 22 % dotazovaných,“ říká Filip Hrubý. Při celkovém pohledu na statistiku však vyplývá, že polovina obyvatel regionu pravidelně sportuje alespoň dvakrát týdně.
S poklesem sportovních aktivit pak souvisí i vzrůst tělesné hmotnosti. 19 % trpí podle průzkumu nadváhou. Nepřiznal ji nikdo z respondentů ve věku 15-29 let, mezi seniory pak ale více než třetina. O zdravou skladbu stravy se podle svých slov snaží 61 % respondentů, a to 69 % žen a 52 % mužů.
Podle Světové zdravotnické organizace nemoci srdce a cév připraví ročně o život zhruba 17 miliónů lidí.
V tomto regionu si rizika spojená s nezdravým životním stylem a zvýšeným cholesterolem uvědomuje 62 % dospělých, což je více, než polovina v celonárodním průměru.
Drahá léčba
Nejsou to jen pacienti, koho nemoci srdce a cév trápí. Nárůst kardiovaskulárních chorob je velkým břemenem i pro zdravotní systémy. Podle European Heart Network stály v roce 2009 ekonomiku Evropské unie 196 miliard Eur. V USA se náklady spojené s léčbou těchto kardiovaskulárních chorob pohybují okolo 273 miliard ročně, ovšem podle předpokladů American Heart Association by se do roku 2030 mohly ztrojnásobit na 818 miliard dolarů.
V České republice zůstávají podle Ministerstva zdravotnictví kardiovaskulární choroby dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí, podléhá jim 50 % populace. „A nevyvážený poměr krevních tuků byl zjištěn u zhruba 80 % dospělých mužů a 70 % žen, jak uvádí jejich Zpráva o zdraví obyvatel České republiky za rok 2014,“ připomíná Filip Hrubý.
Celonárodní výzkum provedla pro Sanofi společnost ppm factum research mezi 2096 respondenty staršími 15 let.
* Populace Plzeňského kraje zná správnou frekvenci preventivních prohlídek a také je častěji absolvuje než průměrná populace Česka. * Rizika spjatá s vyšší hladinou cholesterolu si uvědomují v míře menší. * Co se týče životního stylu, tak Plzeňané sportují častěji než průměrná česká populace. * Obyvatelé Plzeňského kraje jsou o trochu zodpovědnější než průměrná česká populace a pravidelnou prohlídku každé 2 roky absolvuje 48 % z nich, což je o 3 p.b. více než je průměr ČR.