Studie Stanford Medicine zkoumala vliv různých časových politik na zdraví lidí. Výsledky naznačují, že trvalý standardní čas by byl nejprospěšnější pro cirkadiánní rytmus (biologický cyklus trvající 24 hodin) a snížil by obezitu a mrtvice, zatímco střídání časů je nejméně výhodné.

Nová modelová studie publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences (2025) porovnává tři časové politiky — celoroční standardní čas (ST), celoroční letní čas (DST) a dvakrát roční přepínání. Autoři propojili simulovanou cirkadiánní zátěž ze světelné expozice s populačními zdravotními ukazateli a dospěli k závěru, že nejméně příznivé je střídání času, zatímco nejpříznivější je celoroční ST; celoroční DST vychází jako mezivarianta.

„Trvalý standardní čas je z hlediska zdraví a bezpečnosti optimální volba.“M. Adeel Rishi, MD

Model pro americkou populaci odhaduje, že přechod z dnešního střídání na ST by vedl k malým, ale konzistentním poklesům prevalence obezity a cévních mozkových příhod. Velikost přínosu se regionálně liší podle polohy v rámci časového pásma a rozložení chronotypů v populaci. Smysl je biologicky jasný: čím blíže jsou „společenské hodiny“ slunci (zejména ráno), tím menší cirkadiánní nesoulad.

„Ranní světlo je hlavní kotva našich biologických hodin — když o něj přijdeme, platíme spánkem, výkonem i zdravím.“Till Roenneberg, PhD

Biologické důvody: proč je „zimní“ čas zdravější

Vnitřní hodiny člověka se nejlépe synchronizují s ranním světlem. Když společenský čas „utíká“ před východem slunce (v DST a obzvlášť na západních okrajích časových pásem), roste tzv. sociální jet-lag, zkracuje se spánek a zhoršují se metabolické ukazatele. Účinky se kumulují a citlivější jsou děti, dospívající a lidé s pozdním chronotypem.

„Letní čas nám nepřidává denní světlo — pouze ho přesouvá z rána na večer.“Manuel Spitschan, PhD

Konsenzus odborných společností

Přední spánkové společnosti — americká American Academy of Sleep Medicine (AASM) a evropská komunita sdružená kolem European Sleep Research Society (ESRS) — doporučují celoroční standardní čas jako volbu nejlépe sladěnou s lidskou fyziologií. Shoda plyne z důkazů o sociálním jet-lagu, zkrácení spánku a krátkodobých rizicích po přestavení hodin.

„Sezónní posuny narušují cirkadiánní načasování a mají měřitelné dopady na veřejné zdraví; prevence je jednoduchá — nepřepínat.“Kenneth P. Wright Jr., PhD

Evropská data a kontroverze

Evropské práce popisují krátkodobé zdravotní výkyvy kolem přestavení hodin (spánkový deficit, nehodovost, kardiovaskulární události). Dlouhodobě se opakovaně ukazuje, že regiony ležící více na západ v rámci stejného pásma mají horší ukazatele spánku i zdraví než východ téže zóny — jednoduše proto, že „solární poledne“ přichází později vůči společenskému času. Některé rozsáhlé analýzy napříč Evropou spustily metodickou debatu; i tak převažuje směr: zrušit přechody a dlouhodobě preferovat ST.

Politika a koordinace v EU

Evropská komise v roce 2018 navrhla ukončit sezónní přepínání a ponechat státům volbu trvalého času; Evropský parlament návrh v roce 2019 podpořil. Finální rozhodnutí Rady ale dosud nepadlo — klíčová je koordinace mezi státy (doprava, přeshraniční pracovní režimy, IT systémy), aby nevznikla „mozaika časů“ na jednotném trhu.

„Jakákoli změna musí být synchronizovaná — jinak se zdravotní přínosy ztratí v provozních třenicích.“Anna Wirz-Justice, PhD

Doporučení pro praxi (EU)

  • Preferovat celoroční standardní čas jako výchozí zdravotní volbu, s ohledem na polohu v rámci pásma a lokální chronotypy.
  • Provést lokální dopadové studie (spánek školáků, směnnost, veřejná doprava) před a po implementaci.
  • Zajistit koordinační mechanizmus mezi státy, aby se přínosy nevytratily v praktických třenicích.

Shrnutí

Lepší než dvakrát ročně přepínat, ale hůře než trvalý standardní čas. Pozdější ranní světlo v DST zvyšuje cirkadiánní nesoulad, zejména v zimě a na západních okrajích pásem.

Ano. Po jarním přechodu na DST se opakovaně popisují nárůsty spánkové deprivace, nehodovosti a kardiovaskulárních událostí. Podzimní efekt je méně konzistentní, ale výkyvy se objevují také.

Největší přínos se čeká u dětí a dospívajících (časná školní docházka vs. pozdní chronotyp), u pracovníků s časnými směnami a v oblastech ležících více na západ uvnitř stejného pásma.


Další zdroje