Ještě před několika desetiletími se šumavskému tetřevu hlušci doslova „zvonil umíráček“ – z původních zhruba 12 tisíc kusů na území Česka zůstala na počátku 90. let na Šumavě jen asi stovka ptáků. Díky přísné ochraně, klidovým územím, společnému monitoringu s Bavorským lesem a změnám lesní krajiny se však situace postupně obrací: aktuální odhady mluví o stovkách jedinců a Šumava se znovu stává klíčovým útočištěm tetřeva pro velkou část západní Evropy mimo Alpy.
Historie tetřevů na Šumavě a ochranná opatření
Tetřev hlušec dříve obýval většinu lesů na území České republiky. Podle historických pramenů se jejich počet pohyboval okolo 12 tisíc kusů. O necelé půl století později, konkrétně v roce 1967, musel být lov tetřevů omezen zákonem. Nejdříve byl zakázán lov tetřevích slepic, zákaz lovu kohoutů vešel v platnost až o jedenáct let později. V roce 1973 nebylo možné lovit tetřevy také v Bavorsku.
Pokles a úsilí o záchranu populace
„To už ale tetřevovi zvonil umíráček,“ mluvčí správy NP ŠumavaJan Dvořák. Z podhůří Šumavy tetřevi zcela vymizeli a i část populace obývající jihovýchodní části pohoří byla na hraně přežití. Početnější populace zůstala pouze v oblastech západní a centrální Šumavy, v území nepřístupného hraničního pásma a vojenského prostoru.
V roce 1991 Správa NP Šumava provedla první odhad tetřeví populace a došlo k velmi hubenému výsledku zhruba 100 jedinců. Takto malá populace hrozila vyhynutím. Těžiště tetřeví populace zůstávalo hlavně v centrální části Šumavy. Klidové území se nacházelo na velké části Modravských slatí, kde přežila nejsouvislejší část populace. Důležitá byla i ochrana nedalekých ostrovních populací, zejména v CHKO v Královském hvozdu na Železnorudsku. Naproti tomu z Trojmezné tetřevi téměř zcela vymizeli.
Obnovení popularity a zlepšení situace
Situace se naštěstí začala měnit k lepšímu už ve druhé polovině 90. let. „Početnost tetřeví populace na Šumavě mírně rostla a tito vzácní ptáci se začali objevovat i v místech, kde do té doby nebyli zachyceni, například na Smrčině nebo na Trojmezné“ vzpomíná ředitel Správy NP ŠumavaPavel Hubený.
Monitoring a upřesnění počtů
Monitoringy tetřeví populace nebyly přesné. Další přesnější informace o populaci tetřevů získali pracovníci národního parku, když se v roce 2009 rozběhl první rozsáhlý monitoring tetřeví populace na území Šumavy a Bavorského lesa za využití metody rozboru DNA. Dva roky sbírali nejen zaměstnanci správy národních parků, ale i dobrovolníci tetřeví trus, který se dál analyzoval. Na základě výsledků se odborníci dozvídali, kolik tetřevů na území obou národních parků a přilehlých oblastí přibližně žije.
Modelové výpočty pro odhad velikosti populace původně ukázaly, že na Šumavě v období 2009–2011 žilo 556 jedinců tetřevů, z toho jedna třetina mimo národní parky – v CHKO Šumava a v ptačích oblastech Großser Arber, Kleiner Arber a Schwarzeck. Ovšem v roce 2025, kdy Správa NP Šumava nechala výsledky překontrolovat, se prokázala chyba v odhadované početnosti. Správný odhad počtu v daném období je zhruba 470 jedinců. Korekce výsledků toho zatím posledního ukázala odhad 765.
“To už ale tetřevovi zvonil umíráček,”Jan Dvořák, mluvčí správy NP Šumava
„I po přepočítání všech společných sčítání ukazují výsledky nadále pozitivní trend vývoje tetřeví populace na Šumavě a v Bavorském lese. Nárůst mezi prvním a třetím monitoringem je zhruba 300 jedinců,“ uvedl Pavel Hubený, ředitel Správy NP Šumava. Další sčítání proběhne pravděpodobně ke konci aktuální dekády.
Aktuální vývoj a ochrana území
Populace tetřeva na Šumavě a v Bavorském lese se už dostala přes kritickou hranici 470 jedinců, kterou odborníci určili jako nezbytnou pro dlouhodobé přežití tohoto druhu na Šumavě. V průběhu třiceti let se navíc tetřevi dostali i do míst, odkud dříve vymizeli. Díky rostoucí populaci možná bude za určitých podmínek povolen přístup k hraničnímu přechodu Modrý Sloup. Protože Šumava zůstává hlavním místem s životaschopnou populací tetřeva ve střední a velké části západní Evropy mimo Alpy, bude i nadále nutné mu ponechat část území pro jeho nerušený život.
Vedle přísné ochrany domovských okrsků tetřeva pomohly ale také změny, které se odehrály v lese. Polomy a kůrovec postupně prosvětlily velké plochy původně kompaktního smrkového lesa; ve světlinách a mezerách mezi padlými stromy teď bohatě plodí borůvky a brusinky, je zde hodně hmyzu, který je nesmírně důležitou součástí potravy zejména pro malá kuřata. Závěrem tak lze konstatovat, že se podařilo tetřevům poskytnout „tetřeví les“.
Zdroj: REGIONPLZEN.CZ
